Články

Jak dospíváme, svět kolem nás se stává stále hutnější. Jsme jako loutky, do kterých si všichni zasekávají své háčky jako do kapra. Máme na sobě stovky provázků, díky kterým se nemůžeme ani hnout. Ovšem kde je ta volnost a radost ze života, kterou jsme si vždycky přáli?

Kristýna je dívka, která se rozhodla odjet do Thajska a nyní zde žije dva roky. Podniká s módou, píše blog a objevuje nejen krásnou přírodu Thajska. V současné době žije v hlavním městě Thajska Bangkoku se svým přítelem, a tak jsem ji pro vás vyzpovídala na různá témata.

Téma, které i dnes naši společnost rozděluje. Někteří jsou pro eutanazii a mají pro to i pádné argumenty, stejně tak odpůrci tohoto činu. Na to, co je nakonec dobré či špatné, si člověk musí udělat názor sám, protože buď se přikloní k jedné straně, nebo k té druhé, ale stát uprostřed zkrátka nejde. Jaké jsou tedy důvody pro/proti eutanazii?

V kruzech osobního rozvoje často mluví o tom, že člověk svůj svět tvoří svou myslí. Zdá se mi však, že i když je tato představa široce akceptována, stále není mnohými lidmi chápána do důsledku, nebo je chápána příliš materialisticky. Opravdu doceňujeme schopnosti naší mysli a spirituálních praktik, které jsou k její kultivaci určené?

Už malé děti v mateřské škole se učí, že když zasadíte semínko, vyroste vám z něj rostlina. Vždy se jí to podařit nemusí, a pokud ano, pak stále ještě nemáte vyhráno, že něco v budoucnu sklidíte. Radost z úspěchu sklízení plodů je jako radost z vašeho osobního úspěchu třeba v práci. Proč si nevážit námi vypěstovaných plodin, byť jsou malé a dá to spoustu práce? O pěstování nový článek právě nyní!

Zdá se, že některé lidské zkušenosti spíše než strohý vědecký popis lépe vyjádří umění. Tentokrát Vám tedy místo článku přinášíme povídku. O čem je? Tuto otázku položí mezi řádky každému, kdo si ji přečte. Se svými pocity a myšlenkami se můžete podělit v diskuzi pod článkem.

Možná taky patříte k těm lidem, kteří souhlasí s tím, že jejich život je složen z neustálého „pachtění se za něčím“. A možná, že časem na vás dolehne pocit jako by se všechno najednou vyprázdnilo, nic nemělo význam, vše bylo „nemastné, neslané“. Dalo by se to popsat jako vyschnutí vnitřního pramene vitality. Řekl bych, že v takovém stavu se dnes nachází mnoho lidí. Čtěte dále!

Máte dítě, které je v pubertě, a vy mu právě jdete říct, že večeře je hotová. Otevřete dveře a najednou ho/ji vidíte se staženými kalhotami při choulostivé práci. Co dělat? Jak se zachovat? Třeba vám poradí nový článek od Marcela!

Pro někoho prostá jednoduchá otázka, pro jiného složitá filosofická otázka, pro dalšího naprosto zbytečné přemýšlení. Přesto se nám ta otázka alespoň někdy na chvíli vydrala na mysl a možná i na jazyk: Kdo jsem?

Možná toho o motivaci víte už hodně, možná ji cítíte každý den a pohání vás stále rychleji kupředu, možná něco chcete udělat, ale jen se bojíte… Pojďme se společně zvednout ze židle!